JU – James Uglow, student Yang Ma-lee
ZK – Zdeněk Kurfürst
ZK: Můžeš nejdřív uvést nějaké informace o svém cvičení?
JU: Ke cvičení jsem se dostal tak, že jsem v londýnském parku viděl ukázku nějakého kung-fu a už dřív jsem, díky filmům s Bruce Leem, toužil něco takového dělat. Takže jsem po ukázce oslovil čínského učitele a stal se jeho žákem. Dlouho jsem ani nevěděl, jaký styl cvičím, až později jsem se dozvěděl, že je to hung-gar. Vzhledem k tomu, že jsem měl o cvičení mnohem větší zájem, než můj učitel, tak mne poslal do Hongkongu ke svému Mistrovi. Ve zkratce, protože toto má být spíše o Taiji – jednalo se o Mistra Chan Hon Chung, který byl žákem proslaveného Lam Sai Winga. Sám byl velice uznávaným Mistrem a předsedou Hongkongské Asociace Kung-fu. Pod jeho vedením jsem cvičil pravidelně až do jeho smrti a stále jezdím i se svými žáky cvičit k Mistru Kong Pui Wai, který jediný dostal od Chan Hon Chunga kompletní systém Hung Gar. Od svého Mistra jsem se kromě kung-fu učil i umění Dit-da, tedy rovnání a spravování kostí. Taky jsem se v Hongkongu učil Lví tanec, ovšem u jiného učitele, a dnes jej učím i některé své žáky hung-gar, kteří o to mají zájem.
Taiji jsem začal cvičit pod vedením Chu King Hunga, který je třetím žákem Mistra Yang Sau-chung. Taiji rodiny Yang jsem dlouho hledal, protože je potřeba si uvědomit, že je to zcela unikátní systém. Z celé rodiny Yang v její dlouhé historii nebyl nikdy nikdo poražen v boji. Takže když se v Londýně objevil Chu, začal jsem k němu docházet na cvičení plus jsem chodil pravidelně na soukromé hodiny.
ZK: Dobře, a jak to bylo dál s Tvým vývojem v Taiji?
JU: Nejdřív je potřeba říci, že Chu je opravdu velice, velice dobrý – a to především v boji. Ale vzhledem k tomu, co jsem zažil v Hung Gar, mi nebylo zcela jasné, proč se cvičení rodiny Yang považuje za tak skvělé. Prostě jsem nebyl kompletně spokojený. Ale cvičil jsem s ním dále, protože to stále bylo to nejlepší, co jsem poznal. Přitom jsem také navštívil mnoho učitelů a cvičil s nimi. Například Tung Kai Ling, syn Mistra Tung Ying Tieh (pozn. velice uznávaný žák Mistra Yang Cheng-fu). S každým z těchto učitelů jsem si mimo semináře zaplatil soukromé hodiny a hledal jsem TO NĚCO. Ale pořád jsem nebyl spokojen. Taky jsem cvičil s Chu Gin Soonem, žákem číslo 2, v Bostonu a zval ho do Londýna. Jeho škola má nejen v USA dobrou reputaci.
Já jsem se nakonec dostal k pravidelnému osobnímu cvičení přímo s rodinou Yang. Jezdím pravidelně několikrát ročně do Hongkongu a cvičím soukromě s Yang Ma-lee.
ZK: Takže jsi cvičil s žáky číslo dvě a tři. A co číslo 1 – Yip Tai Tak?
JU: S tím jsem cvičil v Hongkongu, a i teď s ním někdy cvičívám. Je ještě lepší nežli dva výše uvedení. Jeho Taiji je velice silné. Není se čemu divit. U Mistra Yang Sau-chung začal cvičit v roce 1951 a jeho Žákem se stal v roce 1958. Chu z Bostonu se stal Žákem v roce 1977 a Chu King Hung až v roce 1983. Navíc Yip žil celou dobu v Hongkongu a se svým učitelem cvičil pravidelně osobně. Chu Gin Soon se stal žákem číslo 2 v roce 1977, ale od roku 1969 již žil v Bostonu. A Chu King Hung žil v Londýně také před rokem 1983, kdy byl přijat za žáka. Ovšem pozor, jak Chu King Hung, tak i Chu Gin Soon jsou opravdu dobří a mají velké znalosti, podložené dlouholetým pravidelným cvičením s Mistrem Yang Sau-chungem. Proto je potřeba brát slova o tom, že je Yip Tai Tak lepší v kontextu délky cvičení a reality tréninku přímo pod Mistrem Yang. Všichni tři žáci jsou mnohem lepší a mají větší znalosti, než jaké nabízí kdokoliv z tzv. Mistrů, jimiž se „západní svět“ hemží.
ZK: Jak je to vlastně s oním magickým slůvkem Žák – Disciple, které tito tři muži používají? Zkus to, prosím, vysvětlit, protože se v tom asi spousta lidí nevyzná.
JU: Na to by asi byl potřeba delší rozbor zákonitostí, které se používají v čínském kung-fu. Je to svázáno velkým množstvím pravidel, které vycházejí z dlouholeté tradice, takže pokud se v tom nevyznáš, tak nemáš šanci pochopit nuance. Ale ve zkratce. Po třech letech cvičení s Mistrem ho můžeš požádat, jestli tě přijme za Žáka. Je na něm, jestli řekne ano. Nerozhoduje tady jen faktor kvality tvého cvičení, ale i mnoho dalších – např. doporučení, loajalita, původ atd. To vše souvisí s čínskou tradicí. Navíc, pokud Mistr tvoji žádost akceptuje, tak mu většinou musíš zaplatit nějaký poplatek. A ten je často dost vysoký.
Jednoduše by se dalo říci, že přijetí za Žáka odpovídá vstupu na univerzitu. Jednou jsi byl přijat a to ti nikdo nesebere. Je pak jen na tobě, jak budeš dál studovat a jestli univerzitu dokončíš. Tedy, jestli u svého Mistra vytrváš a budeš se dál učit, dokud Ti nepředá kompletní systém. Nebo jestli ukončíš své studium třeba po prvním ročníku a univerzitní diplom nezískáš.
ZK: Dobře, a jak tedy poznám, že někdo je skutečným žákem svého Mistra?
JU: U známých Mistrů si asi nikdo nedovolí říci, že je jejich Žákem a nebyla to pravda. Podezdřelí jsou tzv. mistři, které nikdo nezná a jejich tzv. žáci navíc tvrdí, že jejich učitelé již zemřeli a oni jsou jejich jedinými žáky.
K tvé druhé otázce. To je strašně individuální. Důležité je např. kolik let se svým učitelem skutečně strávili pravidelným cvičením. Také jaké byly mezi nimi a rodinou vztahy. S mým učitelem Hung Gar – Mistrem Chan Hon Chungem, cvičilo mnoho cizinců. Přijeli, zacvičili, odjeli, někdy se vrátili. Ti všichni teď říkají, že byli jeho žáky. Ale když Mistr zemřel, tak na jeho pohřeb jsem přijel jen já s jedním svým žákem. Ostatní asi buď nebyli pozváni nebo jim jejich Mistr, na kterého se odvolávají, ani nestál za to, aby se vypravili do Hongkongu. Ale jak mohu někoho považovat za svého Mistra a nevážit si ho natolik, abych mu vzdal poslední poctu, což je v čínském systému velice důležitá věc.
U rodiny Yang se hlavní výuka odehrávala individuálně, systémem učitel – žák, takže lidé, kteří cvičili např. s Mistrem Yang Cheng-fu na kursech, které pořádal po Číně, se nemohou plnohodnotně počítat. (Což ale neznamená, že by nemohli být dobří ve stylu Yang. Mimochodem, např. v Šanghaji místo Yang Cheng-fu vyučoval často již Yang Sau-chung, otec Yang Ma-lee.) Další otázkou je, kolik hodin individuální výuky se svým učitelem absolvoval. Rodina Yang si vede přesné záznamy o svých žácích, takže je snadné zjistit, kdo říká pravdu a kdo nikoliv.
ZK: Zmínil jsi styl Yang a současně mluvíš o cvičení rodiny Yang. Můžeš nějak vysvětlit rozdíl, protože myslím, že ho spousta lidí nechápe.
JU: Především cvičení rodiny Yang se velice liší od toho, co si 99% lidí spojuje s Yang Taiji. To, co většinou můžeš vidět, bere rodina jako styl Yang. To je pro ně vše, co se nějak vyvíjelo z jejich rodinného cvičení. Především z toho, co Mistr Yang Cheng-fu učil veřejně. Takže vidíš styl Yang – 24 forem, 36 forem, 42 forem nebo 88 forem. Taky třeba Chen Man Chingův styl Yang atd. To vše je styl Yang. Nemá žádná speciální pravidla ani systém. Proto si ho každý učitel upravuje podle sebe.
Cvičení rodiny Yang, nebo jak sami říkají Taiji kung-fu rodiny Yang, je něco jiného. Znáš sestavu, takže víš, že pohyby vypadají dost odlišně, mnohem více jako kung-fu než jako Taijiquan, jak si ho představujeme. Je zde přesný systém výuky, který je předáván opět na základě precizního systému. Je to komplex, který se skládá z daných součástí a můžeš se v něm stále rozvíjet kupředu, protože dokonalost nemá hranice. Obsahuje sestavy beze zbraní i s nimi, speciální qigongová cvičení, cvičení s partnerem, tui shou atd. Vše má své místo v systému a svou dobu, kdy se to učíš.
ZK: K tomu se ještě vrátíme. Teď něco pověz o Yang Ma-lee.
JU: Yang Ma-lee (nar. 1951) je dcerou Mistra Yang Sau-chung. Ten byl zase nejstarším synem Mistra Yang Cheng-fu. Rodinný systém se učil do svého otce a od svého strýce Yang Shao-hou. Ma-lee je druhou dcerou a má dvě sestry (Tai-yee, Yee-lee). Od svého otce se učila až do jeho smrti v roce 1985 a začala cca v šesti letech. Takže s ním strávila 29 let každodenního tréninku a na jejím kung-fu je to znát. Sama říká, že na ně otec byl velice přísný a každou chybu trestal. Je jediná z této větve rodiny Yang, kdo nyní učí žáky. Velkou výhodou nejen pro mne je, že mluví perfektní angličtinou, protože ji otec poslal do britské školy v Hongkongu.
ZK: Jak jsi se dostal ke cvičení s ní?
JU: Dodnes to pro mne zní jako pohádka. Při jedné ze svých pravidelných cest do Hongkongu se mi povedlo na ni sehnat kontakt a přes další kanály si domluvit návštěvu. Není to jednoduché, protože Ma-lee nevyučuje veřejně a málokdo vůbec věděl, že vyučuje. Takže jsem ji navštívil u ní doma a povídali jsme si. Tedy já spíš uctivě naslouchal, protože jsem se poprvé setkal s někým, komu v žilách proudí krev rodiny Yang. Tady musím poděkovat svému tréninku v Hung Gar, protože jsem znal všechna pravidla jednání a chování v čínské komunitě. Je snadné udělat chybu, ale velice těžké tuto chybu napravit. Asi jsem se jí líbil, protože mi na konci řekla, že mi dá malou soukromou lekci. Neměl jsem sebou peníze, takže jsem řekl, že si pro ně dojdu do hotelu, ale řekla mi, že to bude zadarmo. (To je velice nezvyklé v čínském tradičním systému!) Po chvilce cvičení s ní jsem věděl, že s ní chci cvičit pravidelně, protože rozdíl mezi tím, co jsem zažil doteď a jejím cvičením a výukou byl neuvěřitelný. A to jsem začal cvičit u Chu King Hunga 18 let předtím, než jsem se setkal s Ma-lee v roce 1995. Tak jsem ji požádal, jestli k ní mohu chodit na soukromé lekce. Postupně jsme se domluvili a od té doby (leden 1996) tam jezdím pravidelně a teď mám za sebou hodně přes 200 soukromých hodin cvičení a spoustu dalších hodin povídání si s ní o historii rodiny, vztazích a politice mezi jednotlivými lidmi ve vztahu k rodině Yang. Takže se dnes dobře orientuji v tom, kdo je kdo, jakou má pozici, jak dlouho cvičil, co se učil atd. Ovšem nejdůležitější je její výuka.
ZK: Zkus něco o výuce říct.
JU: Především veškeré lekce s Ma-lee jsou na principu jedna – jedna. Tedy jen ty a ona.
Ma-lee mne učí podle tradičního systému jejich rodiny. Takže jsem začínal s věcmi, které se učí malé děti a postupoval dál. Pravda – asi rychleji, než kdybych se začal učit v šesti letech. Dnes jsem podle jejích slov na úrovni dospělého člověka v rodinném systému.
ZK: Co se vlastně přesně učíš, jak to předáváš dál a jak moc ti pomohlo předchozí studium s jinými učiteli?
JU: Začnu druhou půlkou otázky. Z předchozích let pro mne velký význam mělo cvičení s Chu King Hungem i Chu Gin Soonem. Od nich jsem se naučil základní verzi rodinných sestav beze zbraně i s nimi, hodně o Tui Shou atd. Od každého z nich něco trochu jiného, protože Mistr Yang Sau-chung učil každého ze svých žáků trochu jinak, podle toho, co nejvíce vyhovovalo žákově přirozenosti. Žáci se neučili postupný přesný systém výuky, protože ten byl předáván pouze v rámci rodiny (bloodline).
Moje cvičení s Ma-lee je někde jinde. Rozhodla se předat ven právě onen kompletní systém rodinné výuky a předává ho (pokud vím) třem osobám (já, John Conroy a Joe Balthazar). Teď se od ní učím devátou úroveň dlouhé sestavy. A umíš si představit, jaký je to rozdíl. Každá úroveň cvičení je komplexní propracovaný systém a nemá smysl vysvětlovat, co je náplní třeba úrovně šesté, když někdo cvičí první úroveň. Jednak by mu to nepomohlo a navíc by si mohl ublížit, protože na toto cvičení ještě není připravený.
V rodinném systému každý začíná sestavou cviků na otevírání meridiánů (Jemná cvičení – Soft exercise) a dlouhou rodinou sestavou – obojí na první úrovni. Teprve, když umí celou sestavu, začne dělat tui shou. (I když tento princip tui shou až po sestavě se nedá dodržet například při výuce v oddíle). Potom se začneš učit druhou úroveň sestavy, další úrovně cviků pro meridiány, speciální qigongy atd. Nejde to jen tak přeskočit nějaké cvičení, protože každé má svůj význam a něco tě učí a něco ti dává. První úroveň sestavy je čistě fyzické provádění pohybů. V druhé úrovni se učíš uvolnění (loosening). To se nedá učit někoho, kdo se učí pohyby.
Fyzické pohyby, v sestavě, v Cvicích pro meridiány, v tui shou atd., se dají naučit ve skupině, ale vše další už vyžaduje systém individuálních lekcí. Je zde nezbytná preciznost provádění a to je bez přesných instrukcí nemožné. A ty se nedají vysvětlit skupině dvaceti lidí. Proto je můj den naplněn soukromými lekcemi a skupinové tréninky vedou z velké části moji žáci.
Vše předávám dál přesně tak, jak mne učí Yang Ma-lee. Používám stejná slova pro vysvětlení i stejný postup atd. Je to tradiční způsob výuky. Zrovna tak chci, aby moji žáci, když předávají tyto informace dál, používali stejný systém, stejné formulace pro objasnění apod. To je jediná cesta, jak předávat učení rodiny Yang dál nezkreslené bez vlastních úprav a názorů. Jsem odpovědný přímo Ma-lee Yang a přes ni rodině Yang a nemohu si dovolit jakkoliv měnit rodinný systém, když mám příležitost se jej kompletně naučit a dál jej předávat.
Je příliš mnoho lidí, kteří hovoří o tom, jak cvičení rodiny Yang vypadalo v historii, aniž by s cvičením přímo u rodiny měli jakékoliv zkušenosti. Jsou to jejich vlastní dohady a představy, a proto skoro každý tvrdí něco jiného. A neustále se rozhlížejí kolem a hlídají ostatní, co kdo řekne a napíše, případně se dohadují o zbytečnostech a nepodstatných detailech. Snad si vzpomeneš na článek v americkém Taiji magazínu, kde věnovali 7 stran tomu, že změřili podle jedné fotografie úhly těla Yang Cheng-fu v pozici Očištění kolene (Lou Hsih Au Pu) a vzali to jako dogma, že toto je jediný správný postoj. Jenže každý člen rodiny Yang nemá stejnou postavu jako Yang Cheng-fu, takže ani nemohou stát stejně. Navíc nevzali v úvahu, jakou úroveň sestavy Mistr ukazoval a spoustu dalších věcí.
Naší výhodou je, že máme od Ma-lee všechny informace a teď už jen záleží na nás, jestli budeme cvičit a rozvíjet tyto znalosti. Možná se nestaneme Mistry, ale díky ní máme všichni tuto možnost.
ZK: Co ostatní učitelé, kteří hovoří o rodině Yang, případně o tom, kterou jsou generací rodiny Yang?
JU: Yang Sau-chung měl 3 Žáky, jak jsem uvedl výše. Ti jsou oficiálními přímými žáky rodiny Yang. Jejich žáci jsou již jen nepřímými žáky. Když cvičíš přímo s rodinou, můžeš být přímý žák. Pokud s nimi necvičíš, můžeš být jen nepřímý. Čím dále jsi od zdroje (rodiny Yang), tím jsi vzdálenější v učitelské linii. Nikdo z nich nemůže být generací rodiny Yang, prostě proto, že nejsou z rodiny.
Těch, co o rodině hovoří, se ptej, kolik hodin odcvičili přímo s rodinou Yang nebo jaký k ní mají vztah, případně kolik hodin s rodinou odcvičil jejich učitel a jestli to mohou nějak doložit.
ZK: Jaký je tedy přesný poměr mezi tebou a Ma-lee, případně jak je to s jejími dalšími žáky?
JU: Kromě mne cvičí s Yang Ma-lee (myslím tím skutečně cvičí) ještě John Conroy z Bostonu a Joe Balthazar z Los Angeles. John je mým starším kung-fu bratrem, protože cvičil dříve než já (pod Chu Gin Soonem). Nikdo z nás nebyl přijat od Ma-lee za Žáka (disciple). John ani nemůže, protože byl takto přijat Chu Gin Soonem (byl jeho prvním Žákem). Já jsem Ma-lee požádal o Discipleship podle pravidel po třech letech cvičení. Odpověděla mi, že tento systém nechce používat a popravdě se mi ulevilo, protože kdyby mne přijala, tak bych asi musel zaplatit velkou sumu peněz, které nemám. Neumím si představit, kolik by to bylo, ale vím, kolik si za Discipleship bere Chu Gin Soon či Yip Tai Tak. Řekla mi, že jsem její „first real student“ (první skutečný student) – v čínštině „zhengda“, ale v tradičním kung-fu systému tento termín neexistuje. V jejím pojetí to znamená, že jsem se začal seznamovat se skutečnými tajemstvími tréninku rodiny (zhengda). Stejné informace jako já dostávají i John a Joe. Všichni tři – já, John i Joe – jsme ale v hierarchii na stejné úrovni a vystupujeme jednotně. Na další úrovni jsou naši studenti, kteří s námi občas jezdí cvičit k Ma-lee. A na další úrovni jsou ti, kteří cvičí u nás, ale nemají přímý kontakt s rodinou, tedy necvičili s Ma-lee.
Samozřejmě je tu velká skupina lidí, kteří někdy s Ma-lee cvičili. Dá se k ní objednat na soukromou lekci. Vyprávěl jsem ti o tom pár historek, takže je můžeš někdy povykládat dál. Taky je skupina lidí (z Hongkongu), kteří k ní chodí cvičit pravidelně. Především proto, že je to věcí prestiže říci, že cvičí přímo u někoho z rodiny Yang.
ZK: Díky za informace a už se těším na další cvičení.
English version
Zatím nebyly přidány žádné komentáře